capo I
1. Dnes i číst jsem byl líný, přelouskal jsem pár stránek
a pak mi klesla víčka - v ten moment už jsem spal.
Sen dostavil se náhle, vyšel rovnou z téhle knížky,
že jsem potkal hráče a on mi povídal.
2. Chlapče, ten kdo umí hrát, musí číst lidem z tváří,
poznat, voco kráčí a co chtěj v očích skrýt.
Vím v čem ty děláš chyby, chtěl bys víc než můžeš ztratit,
ten, kdo prohrál musí platit, tak nech si poradit.
3. Na botách jen prach a bláto, ten, kdo psal tenhle román,
neměl vůbec ponětí, jak mně to unaví.
Hned bych s tebou chlapče měnil, jestli chceš tak aspoň
chvíli
buď obávaných hráčem a měj nohy toulavý.
R: Život je hrou vyhranou, když zvedneš sázky,
doufej a nevzdávej, hraj klidně dál.
Štěstí má svou cenu, kterou držíš ve svých dlaních,
kdybys malou chvíli pustil, zač bys potom stál.
4. Každý hráč má návod, jak žít do sta roků,
pozná, co má zahodit, a pozná, co má vzít.
Vždyť každá dlaň je smolná a každá dlaň má štístko,
jen jedna věc ti už nepatří, nad hlavou střechu mít.
5. A v tom mě přešel spánek, já zvednul hlavu z knížky,
koukám na obrázek, jak se mi podobá
a v temné noci v dálce mi kdosi říká díky
a já v tu chvíli nepoznal, byl to on a nebo já.
R: 3x
1. Dnes i číst jsem byl líný, přelouskal jsem pár stránek
a pak mi klesla víčka - v ten moment už jsem spal.
Sen dostavil se náhle, vyšel rovnou z téhle knížky,
že jsem potkal hráče a on mi povídal.
2. Chlapče, ten kdo umí hrát, musí číst lidem z tváří,
poznat, voco kráčí a co chtěj v očích skrýt.
Vím v čem ty děláš chyby, chtěl bys víc než můžeš ztratit,
ten, kdo prohrál musí platit, tak nech si poradit.
3. Na botách jen prach a bláto, ten, kdo psal tenhle román,
neměl vůbec ponětí, jak mně to unaví.
Hned bych s tebou chlapče měnil, jestli chceš tak aspoň
chvíli
buď obávaných hráčem a měj nohy toulavý.
R: Život je hrou vyhranou, když zvedneš sázky,
doufej a nevzdávej, hraj klidně dál.
Štěstí má svou cenu, kterou držíš ve svých dlaních,
kdybys malou chvíli pustil, zač bys potom stál.
4. Každý hráč má návod, jak žít do sta roků,
pozná, co má zahodit, a pozná, co má vzít.
Vždyť každá dlaň je smolná a každá dlaň má štístko,
jen jedna věc ti už nepatří, nad hlavou střechu mít.
5. A v tom mě přešel spánek, já zvednul hlavu z knížky,
koukám na obrázek, jak se mi podobá
a v temné noci v dálce mi kdosi říká díky
a já v tu chvíli nepoznal, byl to on a nebo já.
R: 3x