*: Je to pár dnů, co v zemi snů odsoudili jednoho mnicha,
kterej se smál a málo spal, hlučel, skučel, nechtěl být zticha.
1. Říkal:"To přec' nejde dál - pořád jenom spát,
v postelích se povalovat, o světě si zdát.
2. Kde má každej, co je třeba, vodu, chleba, sůl,
kde od rána do večera prostřenej je stůl.
3. Lidé si tam žijou šťastně a problémy nemají,
celej den jen píšou básně a písničku zpívají."
R: Pa pa pa ...
4. "Zvířata tam s lidmi žijí v plné shodě názorů,
vodu z jedný mísy pijí v kraji plným fáborů.
5. Ovoce tam patří lidu, každej ať si natrhá,
přesto nemaj' o ně bídu, nikdo s ničím nemrhá.
6. Cizince, kterej tam přijde, všichni sborem vítají,
zatančí mu svoje tance a písničku zpívají."
R:
7. A ten mnich, co tohle zpíval, dodal vždycky po chvilce:
"Ačkoliv je pivo zdarma, neznají tam opilce."
8. "Neznají tam tanky, pušky, neboť války nemají,
místo válek všichni sborem svojí píseň zpívají."
R:
9. Mocní rychle zakročili, strčili ho do klády,
odsoudili, popravili bez zbytečný parády.
10. Hned vydali nařízení, ve kterým je napsáno,
že takový a podobný bude přísně trestáno.
11. Každýho, kdo pikle kuje, čeká svatej kriminál,
že se pouze povoluje zpívati si sborem dál.
R:
