1. Léta zrání táhnou krajem jako hejna divnejch ptáků,
jak když babí léto vítr odnáší.
My pro vás jako dřív hrajem,o tom co nám život schystá,
o tom co se všechno vkrádá do duší.
R: Tak hrajem dál i když nás dávno chtěli pohřbít
lidská zloba bývá jako uragán.
Tak hrajem dál, zase šlapem cestou známou
teď když jaro končí, léto začíná.
2. Možná stokrát jsem to zažil,když sám nevíš kam se pohnout
možná stokrát jsem Ti řekla musíš vstát.
Všechno špatný v dálce mizí do krajiny zapomění
před námi se nová cesta otvírá.
R:
