1.sloka
Poraněným ránem vstávám, nechce se mi ani trochu být,
o tom, že svůj názor změníš, přestávám do nekonečna snít.
Další z neprospaných nocí, co mi neubere, nepřidá,
koleje zaběhanejch zvyků mění se, nikdo se mnou nesnídá.
A tak jdu dál do třetice dobrýho a zlýho,
čas přes koleno lámu.
A tak jdu dál, aspoň kousek srdce tvýho,
já nečekám už slávu -
-od holek co z flámů jsem znal,
co dřív jsem jim hrál,
ale co, stejně zkouším to dál.
2.sloka
V životě nebolí vlastně ani prohrát, čas a ticho všechno vyléčí,
šanci nedostat, to je horší úděl, snad příště bude slunce teplejší.
Budu se ulicí jako vždy toulat, na rohu potkám ten svůj čas,
co už jsem v kartách tisíckrát prohrál, co strun do rána zpřetrhal.
A tak jdu dál do třetice dobrýho a zlýho,
čas přes koleno lámu.
A tak jdu dál, aspoň kousek srdce tvýho,
já nečekám už slávu -
-od holek co z flámů jsem znal,
co dřív jsem jim hrál,
ale co, stejně zkouším to dál.
