1. Já včera ještě nosil blázna šat
a nevěřil jsem na tu sladkou vůni
svět otočil se kolem osy jednou jedenkrát
a teď už se mě nemusíte na nic ptát.
R: Nádherná, nádherná, nádherná,
nádherná lásko postůj chvilku dýl
ty jsi bílá tečka nejněžnějších vět ty jsi květ,
co sem slét tys můj šestý světadíl.
2. Šla městem, pestrý šátek za ni vlál
a ve vlasech ji zahořela růže
já chvili šel jsem za ní, chvilku vedle ní jsem stál
a v rozpačitém srdci oheň vzplál.
R:
3. Teď v zahradě snů už svoji růži mám
a sám na jí slávu verše píšu
na bílém břehu touhy stojí naší lásky stan
a v něm tu svoji růži objímám.
R: 3x
