Chodím v mokré trávě,
bos se dotýkám
něžných stop, jež právě
s rosou mizí bůhví kam.
Dotýkám se šlépějí,
jež mi mizí v dáli,
zářivých krůpějí
dříve něžný chlad náhle pálí.
Vím, řadu dnů (musíš zůstat)
musím zůstat
sám, nejít s ní.
Velký žal mám.
Budu hledat v trávě stopy kroků tvých.
Stopy, které právě smyla slza s očí mých.
Nemusíš mi vůbec psát omluvných slov řádky.
Já budu v trávě stát, uvidím, že zpátky přicházíš.
