Jediná stopa ve sněhu a nikde druhá k ní
všude kolem bílej sníh a záře severní.
Na nohou mokrý mokasíny, těžkej ranec mám
v ruce držím kompas, v tomhle kraji se nevyznám.
R: Všude kolem bílo, jako v pohádce
chtěl jsi mít hroudu zlata, teď máš i po lásce.
Zůstal jsi sám v těhle pustejch pláních
a sníš o teplejch dlaních, patří tý tvý
cos jí sbohem dal.
Sníh v očích pálí, jazyk zdřevěněl
na svou malou Danny, jsi už dávno zapomněl.
V dálce vlci zavyli, ztvrdnul tvůj obličej
Teď už nemáš kompas, cestu zpátky jsi zapomněl.
