1. Na Žižkově v malém baru dozněl akord na kytaru,
tančila jen pro mě Marion.
Větší byla jen o hlavu, popíjela s rumem kávu
a já cucal vermut přes citron.
V očích oheň plál, pan vrchní se smál.
Když jsem místo na milenku smutně koukal na účtenku,
sotva věděl co se stane dál.
R: Když září Orion nocí temnou,
musím jít pěšky z Vinohrad na konečnou.
Když září Orion, už nemám slov,
musím i po objížďce jít k vám na Žižkov.
Na vrchu Vítkově lucerny poblednou,
k tvým očím postavím stráž tělesnou.
Když září Orion, nepůjdu spát,
musím si srdce zlomené do správky dát.
2. Zaplatil jsem hodinkami, těšil se, že budem sami
hvězdy nad Žižkovem počítat.
Nejkrásnější pro ni snesu, pak odjela v mercedesu
a já zůstal na refýži stát.
Kde jsi, Marion? Vím, že milion
občanů tu bydlí v městě, obejdu jich denně dvěstě,
najdu si tě, ať mě bací hrom.
R:
