1. Tvůj čas jen hvězdy měří, tvůj čas má někde cíl,
ten hledat budes stěží přes kameny a jíl,
pojď, trosečníku bludný, a dál se se mnou dej,
jsou dálky tolik svůdný, tak víc už neváhej.
R: Neváhej jít, ať šílencem jsi cest,
neváhej snít pod nebem plným hvězd,
[: dej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní
a dej se vést, a dej se vést :]
2. Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před sebou,
tvý kroky jsou tak vratký, když stíny kolem jdou,
tam na konci zní zvony, a pak se dobře měj,
tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej.
R:
