1. Poslouchej člověče, život ti uteče najednou zůstaneš stát,
hosté už odjeli, kdo zbytek rozdělí, komu jsi mohl co dát,
poslouchej člověče, láska ti uteče, zbytečně budeš se ptát,
kdo zůstal u dveří, kdo že ti uvěří, že jsi chtěl jednou mít rád.

R: Lásko má, jak je dlouhý čekání, pohled tvůj září slunce předhání,
proč se ptám, zda-li přání máš, dál při mě stát,
lásko má, jak je báječný, jen mít tebe rád.


2. Poslouchej na chvíli, zůstaneš opilý, koráb tvůj kotvy už zdvih,
loučí se s přístavem, zemí i domovem, zmizí jak na slunci sníh,
koukni se do dlaní a řekni bez lhaní, že jsi měl opravdu rád,
bloumal jsi pro štěstí po prázdným náměstí, nechtěl ses na cestu ptát.

R: