1. Tam, kde vítr se zdvih' a pohladil tu zem,
déšť se smál na tvářích těm, co říkali si "jdem!",
táhli dál, pořád dál.
2. Do očí prach se hnal a slunce zakryl mrak,
písek ryl znamení těm, co klopili svůj zrak,
táhli dál, pořád dál.
R: Tahle země neznámá svoji náruč otvírá, před námi je cíl,
jako fata morgana k nebi rostou siluety hor,
jako vodu zdolá vor, tak my táhnem dál, pořád dál.
3. Tam, kde tráva je výš než kytky v okolí,
nízký brod promáčel boty z kůže bůvolí,
táhli dál, pořád dál.
4. Jako knot mlhu sfouk', rozehnal mléčný stín,
vítr z hor ukázal jarní země tichý klín,
táhli dál, pořád dál.
R:
R: + [: [: tak my táhnem dál, pořád dál ... :] :]
