Dokud tráva bude růst,
řeky potečou a stoupat bude dým,
léta utečou a kam padne tvůj stín, země tvá bude tvou.
Dokud noci střídá den,
vítr bude vát a mraky poplujou,
slunce bude plát a tak jak léta jdou, země tvá bude tvou.

R: Jen malý velký muž
tolik dobře věděl, co je vostrej nůž,
smutek prázdných sedel,
malý velký muž čekal svý znamení.
Jen malý velký muž žehnal ohni sílu,
z rudých kamenů vítal dýmku míru,
přesto pohřbil sen,
velký sen o Wounded Knee.

Dokud tráva bude růst,
ruce špinavý, až v plání vztyčí kříž,
řeky zastaví se, plakat neslyšíš slunce zář krvavou.
Dokud noci střídá den,
slova neplatí, a co je vlastně jen
ono prokletí, co padlo na tvou zem, na tvou zem ztracenou.

R:

Dokud tráva bude růst,
rány nezhojí a neopláchne déšť,
řeky nespojí se v jeden silný proud, silný proud nadějí.
Dokud noci střídá den,
srdce zlomená a jejich dávný sen,
skalní ozvěna už nevrátí tvou zem, silný proud nadějí.

R: