R: Blátivou, blátivou, blátivou, blátivou
cestou dál nechceš jít,
kde jen máš touhu bláznivou,
kde jen máš, co chtěl jsi mít, chtěl jsi mít.
1. A tak se koukáš, jak si kolem hrajou děti,
na slunci kotě usíná,
a jak si před hospodou vyprávějí kmeti,
život prej stále začíná.
2. Z města tě vyhánějí ocelové stíny,
jak dříve šel bys asi rád,
z bejvalejch cest ti zbyly potrhaný džíny,
čas běží, je to ale znát.
R:
3. Na poli pokoseným přepočítáš snopy,
do trávy hlavu položíš,
zdá se ti o holkách, co oči vždycky klopí,
po jiným ani netoužíš.
4. Mělký jsou stíny, dole zrcadlí se řeka,
nad jezem kolébá se prám,
kolem je ticho, že i vlastní hlas tě leká,
a přesto necítíš se sám.
R:
