Na severu, kde věčný leží smrti stín,
Tam zimu jsem prožil, mnoho kůží nalovil,
Tam jednoho dne rána přišla dobrá zpráva,
Že ledy začly s jarem dolů jít.

R: Po řece dolů, tam každý domov má
k plnýmu stolu věc je kouzelná.
Poslední zákrut, ten každý dobře zná,
Vracím se domů d o c e l a sám.
Pádlo vodu čeří, v zádech mám severák,
Večer se již šeří, proud mi nedá spát.

Po řece dolů, tam každý domov má,
K plnýmu stolu, to je touha má.

Až první úsvit ranní vzbudí nový den
A ptáci začnou zpívat písně dívčích jmen,
Pak slunce nad horami začne znovu hřát,
já musím se domů po řece dát.

R: ...vracím se domů docela sám.