1. Na mořský břeh v Salvadoru, starý rybář sed.
Zrakem smutným po obzoru, bloudí naposled.
Jeho škuner dřímá na dně moře již,
a dávno jsou i sítě ztrhané.
Dívá se tam, kde jižní kříž, jasně zaplane.

R: Jižní kříž nad obzorem láká,
rád bych se zbavil pout.
Však mé touhy a sny, jak vlny jdou.
Blíž a blíž, mé srdce tuláka,
chtělo by k jihu plout.
V malém škuneru dál nocí temnou.
Třeba to je marné snění,
přece tak toužím rád.
Jen příboje zašumění
v dálce slyším zaznívat.
Jižní kříž nad obzorem jásá.
Já chtěl bych za ním plout
a tam na všechen bol zapomenout.

2. Kdys východním větrům se smál, brázdil oceán.
Kormidlo své pevně svíral, když byl bouří hnán.
Dnes však žije sám a stranou od lidí
a leží na něm dlouhých roků kříž.
Dnes jeho bol snad uvidí, jenom jižní kříž.