1. Naše krásná zahrádko, zalejvaná potem,
uvadla jsi zakrátko za železným plotem.
Uvadla jsi, zrezivěla, co se s tebou stalo,
beranici s dýmkou v zubech, na lidi se řvalo.

2. Naše krásná zahrádko, zalejvaná krví,
netušil, jak zakrátko, bolševik se zmrví.
Jednou v tobě kvetly stromy jak naděje v nás,
jaro přišlo nakrátko, potom z kremlu mráz.

R: Dvacet a dvacet je čtyrycet, je lepší se k tomu nevracet,
o tom, co ste nám provedli, my jenom kecat dovedli.

3. Naše krásná zahrádko, zalejvaná vztekem,
kradli, žrali, chlastali, odcházejíc s břekem.
Teplej podzim, krátká zima, jaro je tu znova,
rudá knížka nehodí se, musíme ji schovat.

R: Dvacet a dvacet...

4. Naše krásná zahrádko, už nemusíš se bát,
naučí se syneček hospodařit snad.
A až zas budeš dýchat volně a narovnáš se v zádech,
pozor aby nedozrály rudý třešně v sadech.