Polštář

1. Když ráno nechci spát, nechce se mi vůbec vstát
přemejšlím proč jsem tak línej.

Vlastně mě nic nenutí, ležet téměř bez hnutí

po ránu nejsem příliš vlídnej.

2. Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná
polední čas se zvolna blíží
mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje
a oči se mi zas už klíží.

R: Právě těď začal zase zvonit telefon
já ležím klidně dál, rád nemám tenhle tón,
ať volá kdo chce co chce mě to nevzruší
má poloha je skvělá, mám polštář v náručí.
R:

3. Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový
co bude dál je trochu matný
nemám žádný migrény, či sociální problémy
jenom s láskou je to nějak špatný.