I když ráno nechci spát, nechce se mi vůbec vstát
Přemejšlím, proč jsem tak línej
Vlastně mě nic nenutí, ležet téměř bez hnutí
Po ránu nejsem příliš vlídnej
Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná
Polední čas se zvolna blíží
Mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje
A oči se mi zas už klíží
Právě teď zase začal zvonit telefón
Já ležím klidně dál, rád nemám tenhle tón
Ať volá kdo chce co chce mě to nevzruší
Má poloha je skvělá, mám polštář v náručí
Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový
Co bude dál je trochu matný
Nemám žadný migrény, či sociální problémy
Jenom s láskou je to nějak špatný
