Já z pověsti znám té, a ty varujou,
že máš oči zrádný a že čarujou.
A tak bitvu svádím, vím že prohranou,
ty oči mě hloubkou stejně uhranou.
R: Kdo s tou krásou tvou se vyrovná,
když jak ohňů žár, jsi čarovná.
Kdo v těch očích patra, v ten ráz oněmi,
vždyť jsi čarodějkou, silou z podzemí,
když zhasnu, tak blejska, mi žár zelená.
Být středověk temnej, už jsi spálená.
R:
A tak bitvu vzdávám, jsem v moci sil zlých,
a s tou čarodějkou, tančím při ohních.
Má v sobě žár výhni a bodání dýk,
i že mne se stává ďáblův pomocník, ďáblův pomocník.
