Říkáš, že všechno jednou skončí,
prameny vyschnou, přijde noc
nevědomí a zapomnění
a údolí suchých kosti
pod temnou oblohou
pohltí prázdná černá díra.
Jen kosti vědomosti,
které nic nezmohou
v moři času, který neumírá.
Říkáš že všechno jednou skončí
co je mi světlem, je ti tmou,
co je mi začátkem, je tobě koncem
a údolím suchých kosti
slyšíme oba, jak
větry od pólu noci vanou.
A smysly otupené
v údivu procitnou
zmateně vůni nepoznanou.
