Touhy dlouhý prsty mají když je lidi v sobě tají
bez nároků na cokoli klopýtají s bílou holí
slepí nebo hluchoněmí věří ve své rozednění
ve svou hudbu ve svá slova aspoň jednou a pak znova
R: Nehraj si s ohněm když láká tě žár
Vyhoříš zbyde jen uhlíků pár
co nikdy nezkusíš nebudeš chtít
jen tak si uchráníš svůj duševní klid
hledej si štěstí jen v tom co už máš
kradené nakonec stejně vychází dráž
co nikdy nezkusíš nebudeš chtít
jen tak si uchráníš svůj duševní klid
Touhy dlouhý prsty mají když tě tajně objímají
kradou slova kradou věty berou i kouř z cigarety
všechny vůně všechny stopy proměňují na kompoty
do zásoby na později až propadnou beznaději
R:
Ale co z toho života budeš pak mít
jenže co z toho života budeš pak mít!?
