1. Jenom blázen by si myslel, že jsem jiná,
že mi nevadí, když do tmy odcházíš.
Už tu nejsi, já tě stále ještě vnímám,
vůně tvého těla zbyla v polštářích.
2. Jenom blázen přiznává, že zalituje,
první noci, že má pocit, že je král.
Kdy se dáma sama ráda obětuje,
aby o ní zase dalším tahem hrál.
R: Tak hraj si se mnou, hledej slabá místa,
vždyť výhra ve dvou není nikdy jistá.
Zkus vrátit zpátky, co se z lásky dalo,
my hráli spolu a to není málo.
3. Jenom blázen věří, že se dvakrát dává,
to co poprvé sám neuměl si vzít.
Asi neví, že se nikdy nevyhrává,
s tím kdo nedává a všechno chtěl by mít.
4. Jenom blázen by si myslel, že jsme jiní.
Pravda vysvléká nám černobílý šat.
Lež je přísný soudce a nás neobviní,
až nám černá dáma přijde garde dát.
