1. Tahle první zkouška našich mostů společných
základy má slabý, jak se zdá,
do trávy tě unýst společností báječných,
povodeň v nás zhasí oheň dřív.
R: Tak žijem dál, ať tráva hoří,
semínka ze tvých snů teď sbírám potají,
slunce ať dál stíráš z tváří,
než rampouchy v nás zmrznou, roztají.
2. U Zdi nářků půlnoc klade věnce pohřební,
stébla duší nechaj' trávu růst,
z mostů zbyla lávka, z řeky potok za pár dní,
drželi jsme, budem držet půst.
R:
3. Stébla trávy staví naše mosty společný,
z břehu na břeh musíš přejít sám,
převozník se opil létem, čas je zbytečný,
potají tě přes most vodívám.
R:
