1. Komu tu ještě vůbec zpívat mám,
kdo z vás se chvíli zastaví,
refrén té písně zůstal nedopsán,
možná ho lépe znáte vy,
možná je o tom, že nám schází
ten kousek štěstí na vahách,
když láska s rozumem se sází,
kdo překročí svůj vlastní práh.
R: A v lásce se to někdy stává,
že jeden zůstane tu stát,
[: zatímco druhý z dálky mává,
tak oba myslí na návrat. :]
2. Kdo nikdy sám se sebou neprohrál,
ten jenom těžko pochopí,
že řeka života si plyne dál,
že do ní dvakrát nevstoupí,
a naše nesplněná přání
jsou tím, čím nemůžeme být,
a každé další jarní tání
nám bere sílu znovu chtít.
R:
3. Ráda vám ještě jednou zazpívám,
když chvíli zůstanete stát,
refrén té písně zůstal nedopsán,
snad lépe budete ho znát,
že naše nesplněná přání
jsou tím, čím nemůžeme být,
[: a každé další jarní tání
nám bere sílu znovu chtít. :]
