1. Jako suchej, starej strom,
jako všeničící hrom,
jak v poli tráva
připadá mi ten náš svět, plnej řečí,
a čím víc, tím líp se mám.

R: Budem o něco se rvát,
až tu nezůstane stát
na kameni kámen,
a jestli není žádnej Bůh,
tak nás vezme země - vzduch,
no, a potom amen.

2. A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší
králů,
přes všechna slova, co z nich jdou,
hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.

Refrén
3. Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde, přijde
hezký ráno,
jaký bude, nevím sám, taky jsem si zvyk na všechno kolem
nás.
R:
Laj la laj ...