1. Až projdeš bránou naposled,
před sebou cestu dlouhou jako hrom
tam někde v dálce vidíš táty strom,
co tenkrát dávno tobě zasadil.

2. Až projdeš bránou naposled,
vyměň si dětský boty za větší,
ta cesta dlouhá je, ať netlačí,
víš, kdo je velkej, ten už nebrečí.
R: Na pomoc si víru a lásku vem,
nezapomeň na nás, co jezdíme ven,
za klobouk si dej kytku vzpomínek,
ať oheň hoří dál.

3. Až projdeš naposled,
koukni se na svět jako dospělej
a z hloupejch řečí nic si nedělej,
to jsou jen lidi, ten svět není zlej.

4. A kdyby náhodou
jsi někdy zjistil, že jsi zůstal sám,
přijď mezi nás, no snad víš kam,
jsme někde v lesích nebo ve skalách.
R:
R:

5.=2.