Pavouk už své sítě spřádá
Do kterých se chytá strach
Poslední teď písek padá
Na dno ve tvých hodinách
V peřinách ve sněhu šedém
Leží troska lidský tvor
Byla vším i modrým nebem
I silným mužem z hor.
R: Jako býk co přišel o svou sílu
Jako strom co uschnul opadal
Ztratils tvář i svou pevnou víru
Že má smysl jít si za svým dál
Bývali jsme dobří známí
Byl jsi tehdy samý vzdor
Žádným typem co se klaní
Tak si zmizel do svých hor
Vídal jsem tě potom zřídka
Pomáhal jsi ztracencům
Dnes tě hledá každá hlídka
Nemáš co jíst nejsi cool
Už se hroutí skály ledu
Tvoje síla co jsi měl
Křišťál přešel na záhnědu
A do hor neznáš směr
Pavouk už své sítě spřádá
A já nemám ponětí
Jestli také ohnu záda
Budu jedním z prokletých
