RF: Jak ti to jen říct dívko s violou
Když mám ústa bránu zamčenou
Jak ti to jen říct kde odvahu brát
Na pár slůvek holka mám tě rád

Často tě vídám na nádraží
Ale nemám ani sílu říct ti ahoj jak se máš
Nosíváš nástroj v podpaží
Prohlížíš si noty a svět kolem nevnímáš

Já však mám Touhu být s tebou
Dál mě vlci ženou
Tam až za polární zář
Krutej mráz A zima je mi
Rád opustím zemi
jen když pohladím tvou tvář

V půlnočním kupé přišel můj čas
Najednou si sedáš ke mně Jasný znamení
když se vlak rozjel a světla zhas
za chvíli tvá hlava končí na mém rameni

Já se chvěl Jako vždycky
Tál jak led arktický
Přál si najednou vše říct
Povídal jsem o tvé kráse
Tál a usmíval se
Hvízdal s vlakem na měsíc

Budím tě Otvíráš oči
Zpátky všechno končí
Vstáváš a nic netušíš
Mlčení se říká zlato
Vím co já koupím za to
Dám ti stříbro do uší