Těžké  je  být  sám,
těžké  jak  velký  prám
a  lék  na  to  zná
jenom  duše  příbuzná.
S  nebývalou  ochotou,  vopáou-  jéé,
skoncoval  svou  samotou,  vopáou-  jéé.
Měla  jsem  s  ním  debatu,
v  ní  mě  pozval  na  chatu.
S  nebývalou  ochotou
vozí  mě  tam  dál.
Proč  nás  týden  rozdělí,  vopáou-  jéé,
proč  je  málo  nedělí,  vopáou-  jéé.
Trvá  to  půl  života,
nežli  přijde  sobota.
Proč  nás  týden  rozdělí,
to  nám  nese-  dí.
Ani  den  už  bez  něj  nepřečkám,
on  však  dneska  podleh  horeč-  kám,
rychle  vstát,  odpírá,  myslí  si,  že  umírá.
Nikam  spolu  nejedem,
vopáou-  jééé
a  já  jím  jed  za  jedem,
vopáou-  jééé.
Se  svým  prázdným  náručím
za  se-  be  už  neručím.
Nikam  spolu  nejedem,
tak  jsem  nešťast-  ná.
Ani  den  už  bez  něj  nepřečkám,
on  však  dneska  podleh  horeč-  kám,
rychle  vstát,  odpírá,  myslí  si,  že  umírá.
Nikam  spolu  nejedem,
vopáou-  jééé,
a  já  jím  jed  za  jedem,
vopáou-  jééé.
Se  svým  prázdným  náručím
za  se-  be  už  neručím.
Nikam  spolu  nejedem,
tak  jsem  nešťast-  ná.
Ani  den  už  bez  něj  nepřečkám,
on  však  dneska  podleh  horeč-  kám,
rychle  vstát,  odpírá,  myslí  si,  že  umírá.
Nikam  spolu  nejedem,
tak  jsem  nešťast-  ná.