Když navečer jsme pod hvězdami stáli,
všechno navlas bylo tak jak jsem si přál.
Teď už je ráno, už je ráno a já se bojím,
že ten večer se mi zdál,
já se bojím, že ten večer se mi zdál.

Tvůj polibek je náhle někde v dáli,
jako hvězdy, jako měsíc bělavý.
Teď už je ráno, už je ráno a mně tou nejistotou
srdce churaví, mně tou nejistotou
srdce churaví.

Což nebývá noc mámivá.
Ráno sfoukne často jako svíčku
o čem srdce při měsíčku zpívá.

Když navečer jsme pod hvězdami stáli,
slovo dala jsi mi, že mně ráda máš.
Teď už je ráno, už je ráno tak řekni,
že si na ten večer vzpomínáš,
řekni, že si na ten večer vzpomínáš.

Tak řekni, že si na ten večer vzpomínáš,
řekni, že si na ten večer vzpomínáš.