Dva roky jezdím bez nehod,
s větrem se honím o zá-vod.
Na moje obu - tí je spolehnu-tí
a motor má vždy správný chod.

Asfalt mi šumí pod koly,
kličkuji mezi výmoly,
řítím se jako drak, však vždycky jen tak,
jak předpisy mi dovolí.

Tak já pádím (on pádí)
cestou necestou, (vždy svěží)
v pět v Dejvicích (v pět v Dejvicích),
v Brně před šestou (to stěží).
Však jak říkám (jak říká),
není náhodou (jen náhodou),
že se nesetkám s nehodou.

Bez nehod jezdit dovedu,
tak vedu stroj svůj kupředu.
Vždy stejnou rychlostí a bez starostí
jen díky svému mopedu.