Feleena

1. Slunce polední mi někdy šeptá, kam chvátáš,
večer můj stín se mě klidně zeptá, po čem pátráš.
Jménem náhody jsem vdechoval vůni všech tratí,
jako prázdný slib, co se z mysli tvé náhle ztratí.

R. Hvězdy chladnou, když jen trochu pokývneš hlavou.
Včera všim jsem si, že tvoje hebká pleť voní kávou,
jak té, co vysnil jsem si kdysi
a teď už vím, že pouze ty jsi Feleena. Feleena.
Jak ta, co vysnil jsem si kdysi
a teď už vím, že pouze ty jsi Feleena. Feleena.

2. Tak mi promiň, že zapomněl jsem tvé jméno,
já ti jiné dám a neutrpíš tou změnou,
máte stejné rty a v černých očích stejné světlu,
když jsem je uviděl, tak to světlo mě spletlo.

R. Hvězdy chladnou ...