1. Andělům otrhalo ráno křídla,
a v koutech usínají moje sny.
Za oknem déšť tiše zpívá,
naše srdce sou vyhaslý,
zavírám oči......

R: Tu noc hořely padaly hvězdy,
Ty si se bála, že nepřijde den,
já věděl, že je to navždy
a Ty, že vedle Tebe jsem.

2. Slova jsou naděje i zklamání z pravdy,
města jsou jen ozvěny našich jmen.
Jenže ty cesty nejsou vůbec snadný,
klesají, stoupají s pohledem.

3. Tak tady ležím a loučím se s vinou,
kterou nemá nikdo z nás.
A věřím, že ty stíny v sebe splynou
a všechno začne znovu zas,
přicházím do tmy......

R:
R: