Tak zase krajinou táhnou vozy jak za starejch časů
Koně a kovaný kola, slyšet je pár hrubých hlasů.
Řinčení na cestách prašných, okolo tráva a trní
Kočí má cejch rytej sluncem, kopyta zvoní. Práskni do koní.
Večer se do kraje vkrádá, předák jen zavelí stát
Rady a rozkazy dává teď vozy do kruhu dát.
Oheň pak zaplane nocí, vášní a touhami třemi
Písničky divokých srdcí, víno a ženy.
R: Jsou jako ptáci, volnost a dálky, otěže v pěsti
Jsou jako ptáci, na vozech s plachtou, cikánský štěstí.
Srdce divoký jak divoký koně, nemají nikde stání
Pod žhavým sluncem tváře snědý a v noci zas
Divoký holky, divoký milování.
Pijou a zpívají nocí, ve vočích mají psáno
Každej si bere, co chce, usínat budou až ráno.
Když první paprsky slunce poruší kruh a v něm stín
Vozy pak mizí v dálkách, já závidím.
R:
