V mládí jsem se učil hrobařem
jezdit s hlínou, jezdit s trakařem
kopat hroby byl můj ideál

Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem
s černou rakví, bílým pomníkem
toho bych se nikdy nenadál.

Že do módy příjde kremace
černej hrobař bude bez práce
toho bych se nikdy nenadál.

Kolem projel vůz milionáře
záblesk světel pad mi do tváře,
marně skřípěj kola brzdící.

Stoupám vzhůru stoupám ke hvězdám
tam se s černou rakví neshledám,
sbohem bílé město zářící.

Sbohem moje město
vzpomínat budu přesto
jak jsem poznal tvůj smich a tvůj pláč Na na na .......