Už je mi jasný, že se brány tvýho těla jenom tak neotevřou ani dnešní
noci. Trpím a možná právě to si chtěla, odbila půlnoc a přepadá
mě pocit, že co chtěla si mít asi máš a mými jedinými hosty jsou teď
pod košilí zima a mráz-takhle je to prostý.
Možná mi chybí od brány tvýho těla ten pravej klíč a já špatně volím slova.
Trpím, nechci věřit,že bys chtěla abych se vrátil a začal jinde znova.
Jenže to bude lásko složitý.V zádech mi totiž hoří mosty.
Máš je na svědomí trochu i ty-takhle je to prostý.
R: Zbavenej iluzí, jen myšlenky jak vítr se mi honí
hlavou jen do tý chvíle
než se roztříští o stěnu mýho čela. Jinak to
nevidím a nejspíš tady marně
čekám na tu pravou, zvolna mi dochází, že
neroztaju v žáru tvýho těla.
Už je mi jasný, že se brány tvýho těla jenom tak neotevřou ani dnešní noci.
Trpím a možná právě to si chtěla, odbila půlnoc a přepadá mě pocit, že co
chtěla si mít asi máš a mými jedinými hosty jsou teď pod košilí zima a mráz-takhle je to prostý.
R: Zbavenej iluzí...
