Nebi vezmu půlku duhy
a z ní dám si róbu šít,
vždyť módním vzorem prý jsou pruhy
a já přece musím s módou jít.
Duha to je látka vzácná,
když ji slunce naleští
a ten kdo ji chce mít musí rychle jít,
musí pro duhu hned po dešti.
K obzoru mé nohy běží,
duha je dál a blíž.
Proč duha z mé touhy těží,
proč jen mám s duhou takový kříž.
Ve tmě mizí půlka duhy,
noc můj žal teď dovrší.
Já nechci domů jít duhu musím mít,
klidně počkám tu až zaprší.
K obzoru mé nohy běží,
duha je dál a blíž,
proč duha z mé touhy těží,
proč jen mám s duhou takový kříž.
Ve tmě mizí půlka duhy,
noc můj žal teď dovrší.
Já nechci domů jít duhu musím mít,
klidně počkám tu až zaprší.
