1. Je půlnoc nádherná spí i lucerna,
tys mě opustil ospalou.
Tu v hloubi zahrady cítím úklady
s píštalou někdo sem kráčí.
R1: Hrá náramně krásně a na mě
tíha podivná doléhá.
Hrá náramě, zná mě nezná mě,
něha a hudba až k pláči.
2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok a slušně se uklání.
Jsem rázem ztracená, co to znamená
odháním strach a on praví:
R2: Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem Bůh
Pan Bůh všech stád vás má, slečno, rád.
Jen Pan je pro vás ten pravý.
3. Ráno raníčko ach má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou.
Od Pana pro pána o vše obrána
ospalou najde mě máti.
R3: Hrál a ve tmě krásně podved mě,
kam jsem to dala oči kam?
Pan pěkný Bůh, já teď nazdařbůh
počítám dal a má dáti.
