Váhavě po tváři ti kapka stéká
Co chvíli usedá jak klopýtá
Z tvých vlasů zmáčených pramení řeka
V tajemném zátiší ji svetr polyká
V přílivu J´adore i bouřka sílí
Vyhnanci pod schody se tulí ve chvilce
Z campari zahořkl nám život příliš bílý
Jak vůně zakletá v tvé mokré košilce
R: Snad se mi nezdáš, Christiáno
Přece to nebyl pouhý sen
Přece nám nebylo jen dáno
Počkat si na poslední den
Vlétla's mi do snů Christiáno
A jsi mou můzou nejbližší
Abych se vrátil jednou ranou
Zdolávat kopce nejvyšší
Cestou nejtěžší
Proč holky nechápou, co kluky nutí
Nořit se do hlubin, létat v oblacích
Hledat svou skleněnku i v hromadách suti
Že se i špatní ptáci domů navrací
R: Snad se mi nezdáš...
Váhavý trosečník se stébla pouští
Slepě se mezi dnem, dnem a nocí potácí
Jiného na poušti zlá žízeň zkouší
Proč ale do písku svou láhev obrací...
