Marcela Holanová - Ráno
Adelmo Musso / Karel Šíp
V očích voda slaná prostě slzy polykám, je tu ráno
tak jsem zase sama s pocitem že v srdci mám rozestláno,
byt jak po vymření odejel jsi bůhví kam autostrádou
v duchu vracim se zpět, sním.
Jaks´ mi poplet hlavu zpíval si a k tomu hrál na piáno
splácel byt a stravu hlasem který boural sál čerlentáno
ženská když se zblázní do umělce je to pech, je to drámo
tak je bez vkusu žije v poklusu a pak propláče.
R: Ráno, zas je tu ráno
slunce jde slavobránou
ráno je z mé lásky stín.
Nešťastné ráno, slzavé ráno
s nápisem vyprodáno,
ráno je své tak i zlé.
K čemu pianistu když jen chodí pozdě spát pozdě vstává ?
Špatně hraje z listu a ten jeho prstoklad žadná sláva,
ženská když se zblázni do umělce co ho svět neuznává,
než ho zatratí dluhy zaplatí a pak propláče.
R: Ráno, zas je tu ráno
slunce jde slavobránou
ráno je z mé lásky stín.
Nešťastné ráno, slzavé ráno
s nápisem vyprodáno,
ráno je své tak i zlé.
R: Ráno, zas je tu ráno
slunce jde slavobránou
ráno je z mé lásky stín.
Nešťastné ráno, slzavé ráno
s nápisem vyprodáno,
ráno je své tak i zlé.
