A mně to nedá
nečíst romány
Ke knize sedám
(Puč’ mi ňákou)
Tebe tam hledám
Puč’ mi knížku svou
Jsem z toho bledá
Nejsem od rány
Knížky jsou teda
hybnou pákou
Knížky mě zvedaj’
i když vím že lžou
Příběhy ve mně se taví
já stránky polykám
Říkal jsi že se tu stavíš
Nemáš zdání
jaký přání
já mám
Puč’ mi knížku
krásnou
bláznivou
Puč’ mi knížku
šťastnou
mazlivou
Puč’ mi knížku
hrůznou
s napětím
Pak mě můžeš mít
hned vzápětí
Mou touhu žhaví
básně – novely
Knížky mě baví
(Puč’ mi ňákou)
Však tělo zdravý
dál tu k hlavě mám
Cítím se na víc
Přijď už v neděli
U černé kávy
svlékneš sako
Pak budeš hravý
jak to z knížek znám
Potom se nám strany slepí
v známý příběh zdlouhavý
Budem se cítit jak slepí
Slepí četbou
Krásnou kletbou
Já vím
Puč’ mi knížku
krásnou
bláznivou
Puč’ mi knížku
šťastnou
mazlivou
Puč’ mi knížku
hrůznou
s napětím
Pak mě můžeš mít
hned vzápětí
Budem spolu znít
v souvětích
