Sám víš jak, já vím jak,
jak beze slov říct víc,
do vzduchu psát jména,
co význam maj i nevyslovená,
před oponou rub tvůj i líc.
Tvá tvář ta tvář jak křída
může jen málo skrýt
tvá tvář tu neuhlídáš
víc se ptám, s kým teď žít.
Víří prach, soví křídla,
tim víc mám se bát,
první dojem, druhý dech,
mráz běží po tvých rtech,
mám tě rád, nemám tě rád.
Tvá tvář ta tvář jak křída,
může jen málo skrýt,
tvá tvář tu neuhlídáš,
víc se ptám, s kým teď žít.
Tvá tvář ta tvář jak křída,
může jen málo skrýt,
tvá tvář tu neuhlídáš,
víc se ptám, s kým teď žít.
