1. Deset let žili jsme se ženou poměrně v klidu,
plodili děti a chválili dělnickou třídu,
potom se v ložnici změnily poměry,
marně jsem volával na Linku důvěry
a ptal se ženy i doktorů, jak k tomu přijdu.
2. Mívala ráda jen mě a Mickeyho Mouse
do chvíle, než prvně spatřila Václava Klause,
od těch dob řeší jen finanční otázky,
ze zdí se usmívaj' brejlatý vobrázky
a pusu dostanu nejlepší po roční pauze.
3. Co budu vykládat, vězte, že užil jsem strachu,
nebyl bych první, kdo dočkal se v manželství krachu,
povídám:"Neblbni, stará, po tobě potopa,
co řekne našemu rozkolu Evropa?",
odpověď zněla, že nestojím za ránu prachu.
4. Šoup' jsem ji v košilce na mráz doprostřed flóry,
aby už přestala dělat ty občanský fóry,
promrzlá na kost mi zas řekla "balíku",
naprosto odmítla změnit svou taktiku
a cestou mírovou vyřešit manželské spory.
5. Tak jsem si řek': dost už těch bláznivejch příhod,
chytil ji pod krčkem a přivřel vzduchovej přívod,
teď už vím bezpečně, že přišla k rozumu,
no vida, nestálo to ani korunu
[: a mám zas v ložnici doložku nejvyšších výhod. :]
