Od lesů, co známe, naše jasný tóny zní.
každá větev zlátne, když hladí a dlouze sní
ó ó ó ó ... tóny zní ó ó ó ó ... dlouze sní.
Ruka tvá rozezvučí náš svět, co v písni zní
a pak krátký večer, co jich bylo, každý ví.
ó ó ó ó ... v písni zní ó ó ó ó ... každý ví.
Necháváš tu naději, že všechno se zas vrátí
odcházíš pak raději, naše chyby hledáš,
slzy v dlaních.
Zamknul jsi nám vrátka od zahrady plánů a snů.
půjdeš cestou svojí, zkrátka tou řadou všedních dnů.
ó ó ó ó … plánů a snů ó ó ó ó ... všedních dnů.
Pročítám si v řádcích, jak dřív bylo líp.
zůstalo něco ve vlacích a čas "Lístek" štíp;
ó ó ó ó ... popsaný /stránky po cestách máš/,
ó ó ó ó ... dopsaný /jsou dopsaný!/.
