Vázanou lodí jsme pluli spolu oblohou
vinice bez plotů nás klidně zvaly dál
a všechna dávná přání ležela nám u nohou
a já vzpomínal
Na chvíle, kdy se léto zastavilo na dlani
na poli vykopal jsem svůj první vltavín
v kráteru sopky chytal varany a agamy
jak si tak vybavím
Vteřina za vteřinou mizí s námi
plachty napíná
nech Modrou stuhu zase vlát
bríza už sílí
Nepravý kříž se dávno k vlnám sklání
a září hladina
jen lana kotvám uřezat
a zdolat první míli
Vždycky je smutná, když takhle odplouvám či odlétám
když se jí zamknu v říši snů a iluzí
když v září zaplním si kalendář až do léta
i když už nemusím
Tiše vrní, něco tuší, ale poslouchá
líčím jak na ketchi zas pluji v bouři sám
a pak mě obejme a zafouká mi do ucha
a já z toho ztroskotám
Vteřina za vteřinou mizí s námi
plachty napíná
nech Modrou stuhu zase vlát
vítr už sílí
Nepravý kříž se dávno k vlnám sklání
a září hladina
jen lana kotvám uřezat
a zdolat první míli
Zatím tu ležíš, zatím tu ležím a tma je nade mnou
nějak jsem zaspal roky a už to nejde zpět
otvírám oči, beru atlas a vím napevno
zítra obepluji svět
už zítra obepluji svět
