Na prahu makového pole
řekla jsi pojď a já zůstal radši dole
zůstal sám, sám sebou, nikým nevolán
cherubínskou náruč dokořán
Tvou prohrou stal se ze mě vítěz
nešťastně šťastný, jako malé dítě
odcházím a váhám, jestli sílu mám
zítra ráno rozbít sebeklam
Až se vrátíš jednou zpátky
možná se směješ ale věř, že nastane ta chvíle
poznáš kolik stál sen krátký
až v poli ztratíš poslední své cíle
Tohle pole je pro tebe sítí
přijde první rybář
snadno si tě chytí
nepomůžou nůžky ani tisíc děr
pokud schází pro tvé kroky směr
Na prahu makového pole
dlouho mě bude kolem očí bolet
zmizel stín i závoj všech mých hloupých vin
svědomí však čistit neumím
Až se vrátíš jednou zpátky
možná se směješ ale věř, že nastane ta chvíle
poznáš kolik stál sen krátký
až v poli ztratíš poslední své cíle
