Lajlalajlaj...
Z květináčů zase rostou mraky,
z nebe stromy a lidi asi taky
a slunce své stáří skrývá pod polštáři a zívá.
Jenom zívá.
Lajlalajlaj...
Pod postelí troubí rychlovlaky,
ve štamprli lógry a srdce vraky.
A měsíc se srpí, když tančí mezi chrpy a stmívá.
Všem nám stmívá.
Pod víčky mít spánek,
svět snů a čistých stránek,
být lehký jak vánek
a všechno zlé nechat za sebou,
být chvíli tam kde věci nezebou.
Lajlalajlaj...
Bílé vrány došly, zbyly straky.
Davidové chystají si praky
a vítr se tulí
potají k levandulím a kývá.
Jen světem kývá.
Lajlalajlaj...
Čím dál více vlčí vlčí máky.
Všechny saky sbalili své paky
a hvězdy se plavou
ve tmách naší hlavou a stmívá.
Jen usnout zbývá.
Pod víčky mít spánek,
svět snů a čistých stránek,
být lehký jak vánek
a všechno zlé nechat za sebou,
být chvíli tam kde věci nezebou.
Pod víčky mít spánek,
svět snů a čistých stránek,
být lehký jak vánek
a všechno zlé nechat za sebou,
být chvíli tam kde věci nezebou.
Pod víčky mít spánek,
svět snů a čistých stránek,
být lehký jak vánek
a všechno zlé nechat za sebou,
být chvíli tam kde věci nezebou
Pod víčky mít spánek,
svět snů a čistých stránek,
být lehký jak vánek
a všechno zlé nechat za sebou,
být chvíli tam kde věci nezebou.
Lajlalajlaj...
