Slepou víru neznal, chtěl být jen sám sebou.
Za osvícení svaté nedal by zlámanou hůl.
Byl sobě svým prorokem a sám sobě žehnal.
Bezohledným životem na svůj cíl přísahal.

Pak slyšel vlastní já,
slyšel jak naříká:

Chvíli zůstaň a naslouchej,
v dobrém i zlém zůstaň na kolenou.
Chvíli zůstaň a naslouchej.
Až zašeptáš, tak odpusť nám.


Ještě chvíli šel dál zaslepený sám sebou.
Bezbožný všem připadal, pro všechny měl stejnou tvář.
Na cestách životem duše se lámou.

Když slyšel vlastní já.
Slyšel jak naříká:

Chvíli zůstaň a naslouchej,
v dobrém i zlém zůstaň na kolenou.
Chvíli zůstaň a naslouchej.
Až zašeptáš, tak odpusť nám.
Tak odpusť nám!


Chvíli zůstaň a naslouchej,
v dobrém i zlém zůstaň na kolenou.
Chvíli zůstaň a naslouchej.
Až zašeptáš, tak odpusť nám.
Chvíli zůstaň...
Chvíli zůstaň...
...V dobrém i zlém zůstaň na kolenou.