Prej bych se měl usmívat
bejt milej každej den
to se dneska vyplácí
Plný hrsti rozdávat
vždycky byl můj sen
štěstí se k nám obrací
Často nevím kdo že jsem
a co vlastně hledám
ke komu se otočit
a co ještě nemám
Nadšeně si ráno pískám
z postele jdu ven
to je každodenní risk
pět ráno nebo v poledne
spokojenej jsem
šťastně při tom křivím pysk
Navenek jsem šťastnej tvor
já problémy nemám
nikdo do mě nevidí
pořádně mě nezná
Zbytečně se obracím a tupě koukám ven
na obrázku černá skvrna prudce víří prostorem
ještě jednou popřemejšlím kdo že vlastně jsem
mezi kým se pohybuju a kam vlastně jdem
na stěně se líně válí pomačkanej stín
nejde se ho nijak zbavit tohle přece dávno vím
provazama staženej copak vlastně smím
v hlavě se mi pořád točí nekonečně dlouhej film
