Vál větřík z jihu k nám
a já stál opodál,
vedle ňákej pán.

Já vlasy rozpouštěl,
on ženě odpouštěl,
že mu nadává.


Já chválil si ten chlad,
i kdyby sníh náhle napad,
tak by mi bylo fajn.

Stál s holí na mě třás,
asi ňákej špás,
nebo vzpomínal.


R:
Ženská hodně přes šedesát,
to je ale fórek,
sedí jenom tupě zírá,
mlátí
hlavou, nohou sem a tam,
vedle mňouká Mourek,
starobinec, nic veselýho
a co se týče mýho věku tak
jsem na panáček, panáček.


Šli krůček po krůčku,
pak vedle potůčku
jí zblízka pošeptal.

Snad asi ňákej fór,
to by byl ale gól,
to by byl ale gól.


R:


R: